Vitaland

Co enzymy jsou a jak fungují?

Laicky řečeno - součástí metabolismu (látkové přeměny) jsou chemické reakce, řízené tzv. biokatalyzátory, jejichž nejpočetnější skupinu tvoří bílkovinné molekuly, vybavené katalytickými vlastnostmi, které jsou schopny urychlovat chemické přeměny. To jsou enzymy.

Problém však spočívá ve skutečnosti, že stravování, na něž je valná většina populace zvyklá, dodává našemu tělu jen minimální množství enzymů, neboť převážná většina námi přijímané stravy je nějakým způsobem upravována (především tepelně). U některých jedinců (a věřte, že jich není málo), je přijaté množství těchto látek téměř rovno nule, jelikož nepřijímají alespoň minimální množství již zmíněné syrové stravy a nejsou ani dostatečně informováni, jak takový deficit nahradit například prostřednictvím doplňků výživy. V té souvislosti bych si dovolil upozornit na skutečnost, že nemoc či dokonce předčasná smrt nejsou jen ranami osudu, ale přicházejí právě v důsledku porušení přírodních zákonů člověkem.

Při nedostatku enzymů může dojít k poruše odstraňování škodlivého odpadu v játrech i ledvinách, k poruše výroby hormonů ve žlázách, odstraňování vadných a porušených buněk ve tkáních, je ohrožena tvorba zdravých buněk, dochází ke vzniku civilizačních chorob jako např. ateroskleróza či rakovina. Celkově člověk předčasně stárne a můžeme to poznat i na tvorbě vrásek nebo vzhledu pokožky atd. Výčet negativních vlivů nedostatku enzymů není zdaleka vyčerpávající, jelikož nemám v úmyslu vás strašit, ale mým cílem je krátce informovat o realitě. Řekněme si tedy něco málo o enzymech.

Kde se enzymy nacházejí?

Nejlepším zdrojem je čerstvá syrová zelenina, ovoce a naklíčená semena. Náhradním řešením pak mohou být kvalitní doplňky výživy od seriózní a renomované firmy.

Čím se enzymy ničí?

Vařením, konzervováním, pasterizací, uzením, grilováním, smažením i pečením. Teplotou vyšší než 49° C. A věřte, že zmíněné procesy neničí jen enzymy, ale také např. vápník, fosfor, síru, železo a mnoho dalších prvků.

Co dělat?

Řešení zdánlivě bezvýchodné situace je prozaické. Vraťme se alespoň částečně ke zkušenostem našich prarodičů a pokusme se denně sníst alespoň 400 gramů syrové zeleniny plus 300 g syrového ovoce (zdůrazňuji čerstvého a zralého). Nejlépe je řídit se dobou sklizně a v jednotlivých ročních obdobích upřednostňovat ty druhy, které právě dozrávají, protože u nich se dá předpokládat, že jsou čerstvé. Jestli se vám uvedené množství syrové zeleniny a ovoce zdá velké, tak věřte, že jedna „masitá“ paprika váží cca 180 – 230 gramů, jedno velké rajče cca 100 - 130 gramů a jedno větší jablko cca 200 gramů. Takže valná většina z nás si ani neuvědomuje, že takové množství, sic nepravidelně, mnohdy sní, aniž by v tom byl problém. Je prokazatelné, že s přibývajícím věkem bychom všichni bez výjimky měli klást stále větší důraz na syrovou stravu. V zimních měsících například (čímž samozřejmě nevylučuji i jiná roční období) je velmi dobré a i výhodné zařadit do jídelníčku doplňky s enzymy, které nám je poskytnou jako náhradu, když nemáme dostatečné množství čerstvé syrové stravy.

Petr Jež, výživový poradce

Celý článek naleznete zde.